Na kolejích - Už přijď! II.

Spokojeně jsem mručel a stíral prsty své sliny do Tomovy díry; hulil jsem ho fakt jak o život - jen to mlaskalo, péro měl celé krásně poslintané, hezky se lesklo. 

"Chceš mě vyšukat?" zeptal se mě potichu, když ho mé hrátky s jeho dírou dostávaly. 

Sjel jsem mu z péra: "Moc..." řekl jsem tiše a přivřel oči.

Pohladil mě oběma rukama ve vlasech a usmál se na mě: "A bráním ti nebo co?"

"Ne, ale ještě chvilku..." usmál jsem se a zase si narval jeho ptáka do pusy až po kořen, až jsem se na něm začal dávit, ale snažil jsem se vydržet, co to jen šlo. Hladil mě ve vlasech a po zádech, nenarážel si mě na ptáka, nechával mě, ať si s ním užívám podle sebe. Konečně jsem ho vytáhl ven celého a popadal jsem dech… Ono to člověku dá tak trochu zabrat, když se snažíte dělat vše pořádně a neflákat se. ;) Usmál jsem se na Toma a upustil jsem mu na ptáka slinu, jezdil jsem mu po něm pevně sevřenou rukou. Zachvěl se. Natáhl ruku a hladil mě po paži. 

Fantazie I - Chris a Matt 6

Sledoval jsem Mattyho, jeho pohled na mě byl úplně lhostejný, skutečně mě vůbec neznal. Otočil jsem se na patě a v doprovodu ochranky jsem odešel. Tak jo, Matty mě sice nezná... Ale je živý! A o to přece šlo!

Uběhl týden, za který se Matty stihl úplně zotavit a konečně ho propustili z nemocnice. Já ten týden strávil doma, sám a úplně zoufalej. Bylo to možná ještě horší, než kdyby byl Matty ... pryč. Ale takhle jsem věděl, že někde vedle mě žije, a přitom o mně vůbec neví!

Fantazie I - Chris a Matt 5

"Aha, no tak to je výhra... Co budeme sakra dělat?" Opáčil jsem a společně jsme vyrazili domů.

"No jo... Tak tohle bude naše poslední noc." Pronesl Matty doma vážně.

"Neříkej to, ty blbečku!" Vykřikl jsem na něj a v očích jsem měl najednou slzy.

Fantazie I - Chris a Matt 4

"Jdeme," odpověděl Matty, taky naměkko.

Vyrazili jsme nemocniční chodbou, když se Matty najednou zastavil. "Co je?" Zeptal jsem se ho potichu.

Matty koukal na jednu lékařku, která stála opodál a s někým se bavila. "To je Jill, moje kamarádka..."

Fantazie I - Chris a Matt 3

"Půjdeme za těma sousedama konečně?" Změnil náhle téma, tak jsem rychle dopil džus a vyrazili jsme.

První dveře, které jsem zkusil, otevřela milá starší paní. "Dobré ráno. Já jsem Chris Norman, předevčírem jsem se nastěhoval tady vedle vás... Mám to pronajaté přes agenturu a nevím, kdo tu bydlel přede mnou, nechtějí mi nic říct, prý je to důvěrné... No a našel jsem tam nějaké zapomenuté věci a vypadají docela draze, tak bych je rád vrátil. Nevíte náhodou, jak se jmenoval ten nájemník přede mnou a nenechal vám na sebe třeba nějaký kontakt?" Improvizoval jsem plynně.

Fantazie I - Chris a Matt 2

Blonďák chvíli zaváhal, ale pak chňapnul po telefonu. Jenomže... ruka mu jím pouze prolítla. "Co... cože? Co to má znamenat?" Byl úplně v šoku.

Hleděl jsem na to s vytřeštěnýma očima. "No, a myslíš si, že já to vím? Kdyby to nebyla pitomost, řeknu ti, že seš duch..."

Fantazie I - Chris a Matt 1

Jak jste už asi postřehli, nějak s Honzou nestíháme... Tak berte následující krátkou sérii jako takovou kompenzaci za čekání. Není to o nás a je to ... jiný. Snad se vám to bude líbit :) Tom.

Na kolejích - Už přijď!

Byl jsem u kámoše a právě jsme s pár dalšími týpky dohráli Carcassone, dopíjeli jsme co komu zbylo a probírali jsme události posledních dnů, když mi v kapse zavrněl mobil. Za chvíli jsem si už četl Tomovu SMSku: “Tak uz pojd domu, jsem tu saaam a je mi smutno.”
Neubránil jsem se úsměvu. Nechal jsem ho na kolejích, nechtělo se mu moc jít a já ho nenutil. “No, zachvilku uz pojedeme domu, tak vydrz v klidu ;)” Odepsal jsem a zastrčil zase mobil do kapsy.
Na reakci jsem nemusel čekat dlouho: “Vis jakej jsem, kdyz se nudím a jsem nadrzenej a musím na tebe cekat… :P”
Děvka jedna… pousmál jsem se a odepsal: “No tak se ovladej, ja se taky ovladam a neodskakuju si co chvili na zachod :D”
Zeširoka jsem se usmál, když jsem za chvíli četl: “Jisteze se ovladam. Ale nerucim za sebe tak docela, az se vratis :)” Cítil jsem, jak mi lehce tvrdne klacek. OK, řekl jsem klukům, že dopijem a pojedem, proti čemuž kupodivu moc neprotestovali a tak jsem za chvíli už mohl Tomovi naspat, že jsem na cestě.

Na kolejích - Jako od cizího

Bylo to někdy na podzim. Leželi jsme s Tomem už oba na našem letišti a spali. Jako obvykle - nazí pod jednou přikrývkou, jeden vedle druhýho. Mohlo být k druhé ráno, když jsem se probudil děsně nadržený a s tvrdým čurákem - což taky nebývá zas tak neobvyklé. Chvíli jsem sledoval spícího Toma a pomalu si hladil péro. Lehnouce jsem nohou odsunul jeho nohu a začal mu prohmatávat péro a koule. 

Na kolejích - Robert 6

Když se Honza v neděli odpoledne vracel na kolej, ležel jsem spokojeně v kraťasech a tričku rozvalený přes celou postel a četl jsem. Pochopitelně už tam bylo i dávno uklizeno :) 

"Ahoj, miláčku!" Houknul Honza, hodil na zem batoh, klekl si ke mně do postele a políbil mě, přitom mi rukou jen tak lehce zajel mezi nohy.